Úvodní stránka » Aktuálně » Obézní může být nutričně podvyživený a štíhlý skrytě obézní

Výživa je nutnou podmínkou života. Po celou dobu vývoje člověka šlo v prvé řadě o naplnění základní podmínky – přežít. To znamená mít dostatek potravy – živin. Je tomu tak dodnes.

Jak tuk ovlivňuje hormonální řízení

V průběhu evoluce nikdy nebyl příjem živin setrvale stabilní a dostatečný. Střídala se různě dlouhá období nedostatku s relativně krátkými periodami nadbytku. V současnosti se v rozvinutých zemích situace radikálně změnila. Relativně větší část populace žije v období nadbytku. Navíc dnes už nemusíme potravu lovit nebo sbírat, tudíž se nemusíme celý den hýbat. Důsledky jsou tristní.

Přesto se v poradnách setkáváme jak s lidmi trpícími vážnými důsledky chronického nadbytku potravy, tak s těmi, kteří jsou nutričně podvyživení. O obezitě a s ní souvisejících onemocněních se toho napsalo a ještě napíše dost. O podvýživě se nepíše téměř nic. To je důvod k nápravě.

Podvýživa (malnutrice) je stav nedostatku živin, a to jak stavebních složek tkání organismu, tak zdrojů energie. Může se jednat o celkový nedostatek energie nebo o nedostatek některé konkrétní živiny. Zdroje základních živin však souběžně obsahují tzv. mikroživiny. Pokud chybí třeba jen jedna živina, chybí souběžně i v ní obsažené mikroživiny. Například vitaminy, stopové prvky, esenciální mastné kyseliny atd. 

Podvýživa se projevuje ztrátou tělesné hmotnosti, chronickou únavou, oslabením imunity, změněným stavem psychiky a poklesem fyzické kondice a vitality. 

Kdy dojde k malnutrici 

Budete překvapení výčtem situací, v jejichž důsledku dochází k malnutrici nebo kdy hrozí, že k podvýživě dojde.

Vždy když je po významně dlouhou dobu nedostatek živin. Doba nutná ke vzniku malnutrice se liší jak individuálně, tak s ohledem na předem vytvořené rezervy, a navíc v závislosti na rychlosti „obratu“ té které makro nebo mikroživiny. Jinými slovy – navzdory dostatečnému, či dokonce nadbytečnému příjmu energie se kdokoliv kdykoliv může dostat do částečné, tedy specifické formy malnutrice. Stačí experimentovat s výživovými styly, přerušovaným hladověním, redukčními dietami, delší hladovkou nebo se pokoušet o extrémní fyzické výkony. To jsou přitom situace týkající se relativně zdravých jedinců.  Teď si k tomu přidejme děti po celou fázi jejich fyzického vývoje a nakonec jedince, kteří mají nějaké zdravotní problémy. Trpí například poruchami trávení a vstřebávání některých živin nebo poruchou jejich využití. Mohou být pod vlivem medikace, v seniorském věku, případně se o sebe nemohou dostatečně starat. Dále jsou to lidé v permanentním stresu. Takže by se dalo říci, že neexistuje člověk, který by se nemohl v průběhu života dostat do malnutrice. Dokonce je velmi pravděpodobné, že v některých fázích života k tomu již došlo nebo dojde. 

 

Pravděpodobně vás zaskočí konstatování, že většina populace je ve stavu trvalé specifické formy malnutrice.

Ve většině případů jde o dlouhodobý deficit vitaminů a stopových prvků, případně celé řady tzv. ochranných látek. Aktuálním příkladem je zjištění, že většina populace trpí chronickým deficitem vitaminů D3, K2, B12, kyseliny listové, pyridoxinu, ale také zinku, selenu, jódu, chrómu, železa a hořčíku. Více ohrožení jsou také stoupenci některých specifických výživových stylů. Dobře zmapováni jsou hlavně vegani.

V poradnách pro výživu je tato tristní situace zcela markantní. Stačí zhodnotit jídelníček klienta. Není ani nutné použít lékařskou metodiku stanovení klinického obrazu podvýživy. Samozřejmě měření složení těla a tělesných obvodů hlavních svalových skupin je velmi přínosné. 

Podívejme se na základní situace:

  • Marantický typ = nedostatečný příjem energie a proteinů současně. Vyskytuje se v souvislosti s onemocněními trávicího traktu, při mentální anorexii, poruchách vstřebávání živin a nádorových onemocnění.
  • Kwashiorkorový typ = dlouhodobý deficit proteinů. Vyskytuje se v souvislosti se stresovým hladověním nebo po výživě, která prakticky neobsahuje proteiny. 

 

Malnutrice je tedy buď stav vyvolaný prostým hladověním, jak tomu může být v případě specifických redukční postupů, nebo jde v horším případě o důsledek tzv. stresového hladovění. Nyní si vyjmenujme teoretické možnosti vzniku podvýživy:

  • Metabolické poruchy selhávání funkce jater, ledvin, respirace, diabetes, hyperthyreóza.
  • Zvýšená spotřeba energie – jak ve stavu dobrého zdraví, tak klinických situací
  • Změna životních a sociálních podmínek.
  • Nedostatečný příjem energie, a to i v případech klinických, například špatné zuby, pyróza, průjmy, potravinové alergie, při poruchách trávení po chirurgických zásazích v oblasti trávicího traktu, při akutní i chronické pankreatitidě, intolerancích potravin, vrozených poruchách metabolismu, zánětlivých onemocněních trávicího traktu atd.
  • Stres všeho druhu například bolest, infekce, deprese, chudoba, osamělost.

Příznaky podvýživy

V případě podvýživy způsobené nízkým příjmem energie je hlavním příznakem vyhublost, někdy až extrémní (tzv. kachexie), která je ověřitelná výpočtem BMI. Přestože nejde o dokonalý parametr, je evidentní, že pokles jeho hodnoty pod 16 je varováním a důkazem energetické malnutrice. Člověk je v tomto stavu citlivý na chlad, mívá zácpu a trpí často neurčitou nevolností. Při delším trvání se rozvine chudokrevnost, která se vyznačuje především bledostí, malátností, ospalostí, zadýcháváním se i  při malé zátěži. Dochází  k nespavosti, hrozí vznik osteoporózy, případně porucha  činnosti jater. Postiženým se kazí zuby, mají zhoršenou pleť, lámou se jim vlasy a nehty. V závažnějších případech dochází k poruše vnitřního prostředí. Netvoří se dostatek inzulínu a hormonů štítné žlázy, a to se projeví vypadáváním vlasů. U podvyživených dětí se zpomaluje růst, prospívání, duševní vývoj a opožďuje se nástup puberty. Snížená hladina bílkovin v krvi vede k přesunu vody do tkání, což se projeví otoky, zejména dolních končetin. Objevují se i psychické poruchy a neuropatie. U žen často vymizí menstruace.

Specifické formy malnutrice

Z hlediska praxe poraden pro výživu musím zdůraznit, že jsem se dosud nesetkal s klientem, který by přišel od lékaře s diagnózou malnutrice. Medicína toto téma příliš neřeší. Paradoxně varuje před použitím doplňků stravy. Navzdory tomu, že anamnéza k tomu vybízí. To proto, že většinou jde o klienty, kteří jsou pod medikací. Většina léků má nežádoucí účinky, působí na řízení energetického metabolismu nebo na činnost regulačních orgánů, případně zhoršuje vstřebávání živin či zaviní jejich zvýšené ztráty. Pokud tomu nevěříte, přečtěte si příbalové letáky. 

Nepřímým důkazem je analýza jídelníčku, která ve většině případů podporuje podezření na latentní malnutrici. Kromě toho se v anamnéze objevují symptomy popsané výše. Analýza skladby stravy jednoznačně prokazuje, že nadměrný příjem energie nezaručuje dostatečný příjem životně důležitých látek – především mikroživin a ochranných látek.  Přímý důkaz by poskytlo biochemické a endokrinologické vyšetření, které je k dispozici jen v případě, kdy lékař pochopí jeho nezbytnost.

Tím se plynule dostáváme od latentní malnutrice k souvisejícímu problému – latentní obezitě.  

Zde vám prezentuji další překvapení, které lze formulovat takto: člověk může být současně obézní a podvyživený, ale také na první pohled štíhlý a přitom skrytě obézní. Nic není takové, jak to na první pohled vypadá. To totiž není všechno. Také skrytě obézní jedinec může být „skrytý dvakrát“. Nelze totiž vyloučit, že je skrytě podvyživený. Jak může být jedinec štíhlý a přitom obézní? To nedává smysl! Na první pohled ne, ale realita je jiná – to proto, že existují v podstatě tři druhy tuku. Prvním je tuk podkožní. Ten je málo metabolicky aktivní a říká se mu „bílý tuk“, druhým je tzv.hnědý tuk, který má velmi specifickou roli (viz dále). Nakonec je to tuk útrobní – odborně viscerální. Ten je současně velmi metabolicky a hormonálně aktivní, jednak principiálně velmi rizikový, pokud jeho množství překročí optimální hodnotu. A nyní si řekneme. Co to je ta latentní obezita. 

Týká se to množství viscerálního tuku. Zjistilo se, že právě ten rozhoduje o výši zdravotního rizika. Měření prokázala, že dva stejně vážící a stejně staří jedinci se často liší právě množstvím viscerálního tuku – aniž by to bylo viditelné na první pohled. Větší množství viscerálního tuku souvisí s chronickými – metabolickými onemocněními. To vysvětluje, proč relativně štíhlí jedinci mohou mít diabetes, dnu nebo nějaký typ oběhového onemocnění. Mohli bychom riziko mapovat měřením viscerálního tuku? Pochopitelně ano. Problém je v tom, že precizní metoda stanovení je mimořádně drahá. Nabízí se použití „bioimpedance“. Jde o neinvazivní metodu, realizovatelnou použitím speciální váhy. Výsledky vyšetření tisíců našich klientů dokazují, že:

Muži mají větší sklon k ukládání viscerálního tuku než ženy, a proto mají vyšší riziko vzniku civilizačních onemocnění.

Mladé ženy trpící nadváhou – BMI nad 27–28 – mívají velmi nízké množství viscerálního tuku, a proto mají velmi nízké riziko vzniku civilizačních onemocnění.

Ženy trpící obezitou ve středním a vyšším věku mají dvě možnosti. Pokud je obezita androidního typu – centrální, jako u většiny mužů –, mívají současně vysoké množství viscerálního tuku, a tudíž také stejně vysoké riziko vzniku civilizačních onemocnění jako stejně starší nebo i mladší muži. Pokud žena trpí obezitou gynoidního typu – typ hruška –, mívá výrazně menší množství viscerálního tuku než muž a také než žena trpící obezitou mužského typu.

Výskyt latentní obezity, která se odborně označuje TOFI, což je zkratka pro anglickou formulacithin-outside-fat-inside čili tenký navenek a tučný uvnitř, není přesně stanoven. Odhad mluví o 14 % mužské populace a 12 % ženské části populace v případě, kdy je hodnota BMI v rozmezí normálu, čili od 20 do 25. Jde o to, že TOFI souvisí s vyšším rizikem vzniku metabolického syndromu. Stejně tak můžeme vše výše uvedené dát do souvislosti s fenoménem tzv. metabolicky zdravých obézních. To se týká především ženské části populace.

Nakonec pro vás mám ještě jednu perličku. Týká se protipólu výše popisovaného syndromu TOFI. Je jím syndrom FOTI – ano, tušíte správně – jde o fat-ouside-thin-inside, čili tlustý navenek, štíhlý uvnitř. A právě to je v případě oněch metabolicky zdravých obézních. Faktem je, že výskyt tohoto jevu je nesrovnatelně vyšší než četnost TOFI.

Kontakt

Svět zdraví Vital s.r.o.
SNP 2526/60 (blok 4), Most
734 166 613